Dát si černočernou kávu v černočerné tmě? Rozhodně ano!

Hrát piškvorky nebo šachy poslepu není vůbec jednoduché. Foto: Aleš Luchesi

Říkáte si, že pít kávu, čaj nebo džus v totální tmě je holý nesmysl? Zřejmě jste nezavítali do Kavárny ve tmě, která byla v rožnovském pivovaru otevřena od 27. do 30. dubna. Kdo ji navštívil, získal neocenitelnou zkušenost. Zjistil totiž, jak vnímají svět nevidomí. Jaké to je, bezvýhradně se spolehnout na průvodce či hledat hrnek na stole a možná jeho obsah nechtě vylít. Jaké to je slyšet zvuky, ale nevidět, odkud pocházejí. Vnímat prostor hmatem. Snažit se do ničeho nenarazit. A nezakopnout.

Kavárna ve tmě vzbudila u lidí značný zájem. Po všechny čtyři dny byly od 12 do 21 hodin všechny stoly plně obsazené. Kdo se předem neobjednal, měl smůlu. Ale i ti, kteří si místa rezervovali, museli mnohdy čekat. A právě to byla chvíle, kdy přišly na řadu společenské hry pro nevidomé. Člověče nezlob se, šachy nebo piškvorky.

„Je to hrozně těžké. Své a protihráčovy piškvorky jsem ještě dokázal rozeznat, ale po čtyřech tazích jsem se začal ztrácet. Nebyl jsem schopný rozeznat, jestli jsem v linii, nebo mimo. O šachách ani nemluvím, tam má prostorová představivost naprosto selhala. Dokázal jsem táhnout, ale neuměl jsem si představit postavení figur soupeře,“ přiblížil Jan Vykoukal.

Návštěvu kavárny hodnotili příchozí jako neopakovatelný zážitek.

„Chtěl jsem vyzkoušet, jak fungují nevidomí a musím před nimi smeknout. To první, co jsem po vstupu vnímal, byla absolutní nejistota. Když jsem konečně nahmatal hrníček, raději jsem ho už nepustil z ruky, abych ho potom nemusel hledat znovu. Tma na mě působila uklidňujícím dojmem, jako by mě nic nerozptylovalo, byla to neocenitelná zkušenost,“ popsal své pocity Michal Eichner.

Kavárna ve tmě je jedním z projektů společnosti Tom Help, která se zabývá dlouhodobou podporou lidí s tělesným handicapem.

„Jsme z Hranic a tohle je naše pátá zastávka. Kavárnu jsme mezi projekty, které děláme, přidali loni. Inspirovali jsme se Světluškou,“ vysvětlil zakladatel organizace Tomáš Plesník.

Organizace staví na vlastních zkušenostech.

„V dětství jsem přišel o ruku při nehodě a to mi změnilo náhled na život. A protože se snažím dělat z nevýhod výhody, motivovalo mě to založit Tom Help. Nejprve to bylo o videonávodech pro jednoruké, jak dělat věci běžné denní potřeby, například zavázat si tkaničky u bot. Postupně jsme přidali besedy, v nichž se snažíme veřejnost informovat o životě s handicapem Potom jsme přišli s kavárnou,“ řekl Tomáš Plesník.

Hlavní myšlenkou projektu je přiblížit obtíže lidí s těžkým zrakovým postižením při každodenních starostech. Také proto číšnice v případě zájmu odpovídaly hostům na otázky.

„Vždycky mě zajímalo, jak nevidomí nakupují, vaří, studují. Nebo jak to dělají, aby si neoblékli každou ponožku jinou a podobně. Jsem moc ráda, že jsem se na to mohla zeptat. A dozvěděla jsem se i to, co mě dosud nenapadlo. Například jak si lidé, kteří od narození nevidí, představují vesmír, oblohu či barvy. A samozřejmě také věci jako jsou auta, stromy a podobně,“ vylíčila Hana Černochová.

Výtěžek z kavárny putuje zpět do organizace, část peněz bude použita jako mzda pro nevidomou obsluhu.

NAPIŠTE KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here