Marián Vagra je stálicí na slovenské hudební scéně od konce 60. let. Foto: archiv TKA

Hudební mág Marián Marián Varga vystoupí ve středu 9. března v Rožnově pod Radhoštěm. Stálice, která na slovenské hudební scéně svítí od konce šedesátých let, vystoupí od půl osmé večer ve Společenském domě.

Hráč, skladatel a improvizátor se kromě občasné spolupráce s Moyzesovým kvartetem věnuje v posledních letech hlavně sólové tvorbě. Připomeňme, že jeho kmenovými kapelami byly Prúdy a Collegium Musicum.

Marián Varga je pojem, který se některým novinářům dodnes nepodařilo zcela uchopit. Ovšem rozhovory s ním jsou velice podnětné, dokáže zformulovat své názory k rozličným tématům. O hudbě a její budoucnosti řekl například toto: „Ale hlavně mám strach ze smrti hudby jako takové. Že tady zbude jen nějaká hudba na každodenní přežití. Hudba jako zvuková kulisa, jako tapeta. Jako zevšednění všeho. V každé kavárně dneska na mě útočí zapnutá muzika, která už není muzikou. Není před ní úniku.“

Je na něm obdivuhodné to, že i přes svůj věk a občasné zdravotní problémy jde stále kupředu, nebojí se nových výzev, dokáže experimentovat se zvuky, aby se v dalším tvůrčím období vrátil ke skládání skladeb inklinující spíše k vážné hudbě. A hlavně hraje. V současné době více na klavír, než na hammondky, na které jsme byli u něj zvyklí. Zcela jistě nás čeká nezapomenutelný zážitek přesahově hudební.

Další z koncertů, které by si milovníci kultury neměli nechat ujít, se uskuteční v úterý 15. března ve Společenském domě, kde od šesti hodin večer vystoupí violoncellista Jiří Bárta a klavíristka Terezie Fialová.

Jiří Bárta, přední violoncellista své generace studoval u Josefa Chuchro a Mirko Škampy v Praze, Borise Pergamenščikova v Kolíně nad Rýnem a Eleonore Schoenfeld v Los Angeles. Je nositelem několika prestižních světových hudebních ocenění. Spolupracuje s předními českými a mezinárodními orchestry, jako jsou Česká filharmonie, Royal Philharmonic Orchestra London, Royal Liverpool Philharmonic nebo Berliner Symphoniker, a s dirigenty Jiřím Bělohlávkem, Charlesem Dutoit nebo Liborem Peškem.

V roce 2008 spoluzaložil Mezinárodní festival komorní hudby v Kutné Hoře, který se v krátké době stal nekonformním festivalem vrcholné úrovně.

Bártovu disku se sólovou sonátou Zoltána Kodálye vybral londýnský časopis The Grammophone jako „Editor´s Choice“, do stejného výběru se dostalo i Bártovo album s violoncellovými koncerty B. Martinů, J. B. Foerstera a J. Nováka za spolupráce Pražské komorní filharmonie a dirigenta Jakuba Hrůši. Jiří Bárta spolupracoval i s Magdalenou Koženou na jejím albu „Songs“ pro Deutsche Grammophon, oceněném v roce 2004 Gramophone Award.

V roce 2000 natočil neobvyklé album „Reflexe“ o němž v rozhovoru pro Český rozhlas řekl: „Vždycky mě lákaly takové věci, jako nahrávání různých zvuků a atmosféry, jejich různý mix a použití v nových souvislostech. Tak jsem se vypravil s minidiskem na Pražský hrad a tajně jsem tam natáčel. Všímal jsem si nejenom těch atraktivních věcí, jako jsou zvony nebo výměna Hradní stráže; je tam slyšet například i tekoucí voda u sochy svatého Jiří a telefonický hovor nějakého kluka u té kašny, hlas průvodce a turistů, atmosféra v katedrále svatého Víta, nějaká kára, kterou přes nádvoří kdosi táhne, a co hlavně a nejvíc, zpěvy ptáků. Takové to jarní ptačí probouzení okolo páté, to miluju. Práce se zvuky mě vždy bavila.“

Oba koncerty připravil T klub – kulturní agentura.

Martin Valášek

Komentáře