Společně něco zmůžeme. S tímto pocitem přišli ve středu 4. května do velké zasedací místnosti rožnovské radnice lidé, kteří nesouhlasí s tím, jak je navržena a stavěna křižovatka U Janíků. Na veřejném kontrolním dnu chtěli diskutovat se zástupci investora, projekční společnosti i zhotovitelské firmy hlavně o nevyhovujícím odbočení ze silnice I/35 do centra města. Mysleli, že se domůžou navrácení bypassu. Z jednání však odcházeli zklamaní. Dozvěděli se totiž, že na změny je už pozdě a připomínky jsou proto zbytečné.

    „Bylo to frustrující. Jednali s námi arogantně. Prý pro ně nejsme partnery k diskuzi, neboť nerozumíme dopravnímu inženýrství. Přitom to, co jsme se jim snažili říct, vychází ze zdravého selského rozumu. Bez samostatného odbočení vpravo bude křižovatka zasekaná,“ vyjádřil se jeden z přítomných řidičů.

    Ztracený čas to ale na radnici nebyl. Přítomní se dozvěděli, jak budou zohledněny výsledky auditu, který zadal ke zpracování odborníkům z Vysokého učení technického v Brně investor stavby, tedy Ředitelství silnic a dálnic ČR.

    „Loni v listopadu nás upozornilo vedení Rožnova, že dochází k problémům a kolizím při odbočení z Meziříčské ulice na Nádražní. Okamžitě jsme zastavili výstavbu a provedli zaměření oblouku. Zjistili jsme tak, že došlo k pochybení při pokládce obrub. Poloměr oblouku by zmenšen a neodpovídal projektu,“ vysvětlil Pavel Dvořák, zástupce správce stavby.

    Oblouk se však nezvětší jen do podoby projektového zadání. Změny budou výraznější.

    Původní řešení totiž bylo navrženo podle normy z roku 2006, kdy délka přechodu nesměla ve třech jízdních pruzích přesáhnout devět a půl metru. V roce 2010, tedy rok po vydání územního rozhodnutí, však byla norma změněna a přechody je nyní možné prodloužit až o tři metry. „Při úpravě jsme proto nově navrhli délku přechodu na dvanáct metrů, takže odbočení směrem z Valašského do centra města bude rozšířeno o dva a půl metru,“ popsal změnu projektant Dopravoprojektu Antonín Dvořák.

    Taková úprava se však lidem v zasedací místnosti nezdála dostatečná.

    „Proč tam proboha nevrátíte ten bypass?“ zeptal se jeden z těch, kteří přišli dosáhnout změny v projektu.

    Podle investora však nemá bypass smysl bez toho, aby měl samostatný připojovací pruh. Na ten však už není v místě prostor.

    „Diskuze je to navíc planá a je jen ztrátou času. Tvar křižovatky projednáváme od roku dva tisíce čtyři a na stavbu máme územní rozhodnutí od roku dva tisíce devět. V těch letech jste všichni měli možnost se k úpravě vyjádřit. Takže bypass nebude, my ho stavět nebudeme. Máme platné stavební povolení a územní rozhodnutí na křižovatku bez bypassu. Projektant ji tak navrhl a všechny dotčené orgány povolily a schválily. Takže my ji měnit nebudeme,“ zdůraznil šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek.

    Po jeho slovech se lidé ještě pokusili vydiskutovat drobnou úpravu, která by do projektu nezasáhla. „Bylo by teda alespoň možné na pravém přímém pruhu doplnit vodorovné značení tranzit, aby auta, která Rožnovem projíždějí, se řadila jen do něj a pravý pruh zůstal jen pro odbočení?“

    „Je to možné, ale rapidně to sníží kapacitu křižovatky. Největší časová ztráta je totiž v době, kdy se auta rozjíždějí na zelenou. A je rapidní rozdíl, když projíždějí v jednom jízdním pruhu nebo ve dvou. Víte, řešili jsme tady různé varianty křižovatek, od mimoúrovňové až po kruháče. Zadání bylo takové, že se má zlepšit technický stav komunikace, zvýšit bezpečnost pro všechny účastníky provozu a zvětšit kapacita křižovatky, neboť se stály fronty. A skloubit tyto tři věci je věcí kompromisu. A náš projekt je kompromisem,“ vylíčil ředitel ostravské pobočky Dopravoprojektu Martin Vilč.

    Lidé se po jeho slovech rozešli do svých domovů nejen s nepořízenou, ale i s pocitem, že nebyli vyslyšeni.

    Komentáře