Zcela způsob financování sociální oblasti, v němž Rožnov pod Radhoštěm napnul síly dohromady se šesti obcemi mikroregionu Rožnovsko, má za sebou první milník. Poskytovatelům služeb přitečou v květnu ze společné kasy peníze.

Záměrem projektu, který odstartoval v lednu letošního roku a v němž se lidově řečeno daly peníze na jednu hromadu, je pomoci vesnicím, které nemají čas a kapacitu vyhodnocovat, komu poskytnout finance, a komu ne, a jež zároveň nemají čas a kapacitu žádosti o podporu administrovat.

„Peníze na sklonku března rozdělila komise složená ze zástupců všech dotčených obcí. Uspokojili jsme jak organizace, které poskytují sociální služby podle zákona, tak ostatní žadatele, kteří se neřídí žádnou legislativní normou,“ vysvětlil rožnovský místostarosta Jan Kučera.

V první kategorii byly rozděleny zhruba čtyři miliony korun, v druhé pak téměř tři sta tisíc korun. Zástupci sedmi obcí uspokojili devětatřicet z jednačtyřiceti žádostí v plné či částečné výši.

Oproti loňsku si žadatelé polepšili téměř o třetinu, takže se už podle Jana Kučery nedá říct, že jsou sociální služby na Rožnovsku podhodnocené. „Peněz jsme měli víc, můžeme proto říct, že to, co jsme rozdělili, je odpovědné a dostačující,“ vysvětlil.

Nejde ale jen o peníze. Důležité je také to, že si komise pozvala poskytovatele sociálních služeb, kteří žádali o více než padesát tisíc korun, k osobní obhajobě.

„Seznámili jsme se i službami, které ještě nejsou tak úplně známé. Díky tomu se zvýší povědomí o možnostech pomoci. Pracovníci obcí totiž budou informace poskytovat dál, takže se dostanou i k potřebným. Jsem proto rád za to, že se do projektu zapojil téměř celý mikroregion,“ vylíčil člen komise Petr Jelínek.

Za to, že Rožnov dal vesnicím možnost se podílet na vývoji sociální oblasti, využívat administrativu města a spolurozhodovat, kam peníze potečou, musely do společného rozpočtu přispět větší částkou, než jakou dávali dříve. „Jsou to ale dobře investované peníze,“ zhodnotila například místostarostka z Vidče Milena Dudová.

Zubří neúčast na projektu vysvětlilo tak, že si chce rozhodování podržet ve svých rukou. „Chceme si zachovat plnou kontrolu nad tím, které organizaci přispějeme a které ne. Naším hlavním kritériem při rozhodování je to, jak se ta či ona služba stará o naše obyvatele. Není to o tom, že bychom nechtěli dát více peněz,“ vysvětlil starosta Lubomír Vaculín s tím, že v loňském roce město poskytlo na sociální služby zhruba tři sta tisíc korun. Pokud by se zapojilo, muselo by pro letošní rok z rozpočtu vyčlenit zhruba o sto šedesát tisíc korun více.
O modelu společného financování se mluví jako o pilotním projektu. Jestli se podaří, bude vzorem dalším obcím s rozšířenou působností.

Komentáře