Kůrovec? Pomůže jedině včasné kácení

Kůrovec se živí lýkem, které zajišťuje transport vody a živin ve stromu, a tím ho poškozuje. Strom začne usychat a nakonec uhyne. Ilustrační foto: Martina Vrtělová

Kůrovcová kalamita dorazila do Rožnova pod Radhoštěm. Zatím má na svědomí desítky pokácených stromů. V parku i v ulicích města. Napadených dřevin, které bude nutné odstranit, dále přibývá. „Kromě toho, co pozorujeme na státních i městských lesích, je kůrovcová kalamita vidět i ve městě. V parku jsme od července museli kvůli nákaze vykácet zhruba dvacet smrků a na sídlištích přes deset stromů. Tento trend bude pokračovat,“ přiblížila místostarostka Kristýna Kosová.

Projevily se tak důsledky velmi suchého počasí z loňského i letošního roku. „Nákaza zřejmě přišla ruku v ruce se suchem. Když na strom nalétne kůrovec, strom se brání tím, že se škůdce snaží zalít smůlou. Když je ale oslabený nedostatkem vláhy, a takto přichází o další, rychle chřadne a umírá. Snažíme se proto od zjištění prvních příznaků strom skácet do týdne, abychom zabránili výletu brouka a šíření kalamity,“ popsala Kristýna Kosová s tím, že progres nákazy je velmi rychlý. Strom umírá do dvou týdnů.

Radnice nyní provádí na území parku pravidelné kontroly. Pokácené budou nahrazeny borovicemi. Zároveň na volné ploše vznikne herní prvek pro děti.

S důsledky kůrovcové kalamity se potýkají také ve Valašském Meziříčí. Také tam se nákaza dostala až do centra města. „Napadené stromy kácíme už při prvních příznacích chřadnutí, i když na pohled vypadají zeleně. Zní to tvrdě, ale je to jediná účinná prevence. Žádný způsob léčby není. Abychom ochránili ostatní zdravé stromy, je nutné ty napadené neprodleně pokácet a odvézt na pilu,“ uvedl jednatel společnosti Městské lesy a zeleň Marek Netolička.

Lýkožrout smrkový se probouzí a začíná rojit ve svém zimovišti, tedy ve stromě, kde se vyvinuli, od konce dubna do začátku května. Dospělí brouci vyletí ze svých zimovišť a napadají poškozené nebo poražené stromy. Zavrtaní pod kůrou stromů stráví většinu svého života. Živí lýkem, které zajišťuje transport vody a živin ve stromu, a tím ho poškozuje. Strom začne usychat a nakonec uhyne. Smrk má možnost obrany. Ve chvíli, kdy se lýkožrout zavrtá do kůry a naruší pryskyřičné kanálky, vyvalí se na něj míza, která ho přilepí a brouk tak zahyne. Zdravé stromy takto dokáží odolat náletu mnoha kůrovců. Pokud je však brouk přemnožen, strom se sám nedokáže ubránit. Pokud je smrk oslaben suchem, pak úbytkem pryskyřice, tedy tím, že přichází o poslední vláhu, rychle umírá.

1 komentář

  1. Dobrý den,
    nenapadlo vás a není možné, aby park byl nakažen hlavně v důsledku skladování napadeného dřeva na území manipulačního prostoru vlakové stanice?

NAPIŠTE KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here