Akademický malíř Miloš Šimurda představuje přední osobnost umělecké tvorby Valaška 20. a počátku 21. století. Narodil ve Frenštátě pod Radhoštěm, studoval gymnázium ve Frýdku-Místku a poté obchodní akademii ve Frenštátě p. R. Ve svých šestadvaceti letech, tedy roku 1950, začal studovat malířství na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě v ateliéru prof. Jána Mudrocha, školu ukončil roku 1955. Externě vyučoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Bratislavě (1957-1958) a na Stavební fakultě Slovenské vysoké školy technické (1963-1965) a současně pracoval na Ústředí uměleckých řemesel v Bratislavě. Od poloviny 40. let 20. století je jeho život i umělecká tvorba bytostně spjata s Rožnovem pod Radhoštěm, k němuž se dodnes vřele hlásí. Po studiu na Vysoké škole výtvarných umění byl sice profesně vázán k v Bratislavě, v rožnovské místní části Horní Paseky si ovšem zároveň vybudoval ateliér, kde dodnes aktivně umělecky tvoří (především v období jaro až podzim).

Miloš Šimurda náleží do generace, která se po tvůrčí stránce plně rozvinula v poválečném období. Přestože jeho tvorba reflektuje četné podněty moderního výtvarného umění, včetně ztvárnění abstraktních motivů (viz samostatné výstavy), odráží se v ní i trvalá inspirace valašskou krajinou a jejími obyvateli. Poznával je na svých cestách, která do plenéru podnikal sám či ve společnosti jiných významných malířů (např. s Jaroslavem Frydrychem). Řada Šímurdových děl díky tomu s sebou nese konkrétní příběhy spjaté s místy, osobnostmi čí situacemi zachycenými v jeho dílech (viz výstava Obrazy a artefakty realizovaná ve výstavním objektu Sušák ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2012). Dominující technikou, kterou pro svá díla Miloš Šimurda užívá, je akvarel, ve veřejných i soukromých sbírkách je ovšem zastoupen i svými olejomalbami či mozaikami. Díky studiu na mozaikářské škole v Raveně představuje dodnes renomovanou osobnost české a slovenské mozaikářské tvorby. Svou prací mimo jiné obohatil i veřejný prostor Rožnova pod Radhoštěm, neboť je autorem dnes bohužel poškozené mozaiky na objektu nákupního střediska na Dolních Pasekách (dnes Rožnovská tiskárna).

Kromě pravidelných výstav se Miloš Šimurda svými výtvarnými díly podílel i na realizaci některých publikací města (obrazový doprovod RMT M. Jahn: Kraj můj milovaný či do svazku o jarním zvykosloví Jany Tiché). Zcela novou kapitolu jeho tvorby svědčící téměř o renesanční dimenzi tohoto muže jsou sbírky básní (Objímal jsem růži; Bláznivé touhy; Nebeský vozataj). Miloš Šimurda představuje zajímavou tvůrčí osobnost s nezměrnou vitalitou, vnímavostí vůči okolnímu světu i schopností naslouchat druhým, jedná se ovšem zároveň i člověka skromného s pevnými morálními zásadami a nezměrnou lidskostí.