Cyklostezka Pindula propojila Rožnov s Trojanovicemi a Zlínský kraj s Moravskoslezským
Rožnov pod Radhoštěm dokončil první etapu cyklostezky Pindula, která navazuje na už hotovou stezku v Trojanovicích. Nová trasa měří přes dva kilometry a vede podél frekventované silnice I/58. Stavba přišla na pět milionů korun, osmdesát procent z uznatelných nákladů pokryla státní dotace.
Cesta z Rožnova pod Radhoštěm směrem na Frenštát pod Radhoštěm má nově bezpečnou trasu pro kola i pěší. Rožnovská radnice u sedla Pindula otevřela první etapu cyklostezky, která spojuje dva kraje.
RADIM HOLIŠ, hejtman Zlínského kraje
„Tak my máme dotační fond pro základní sítě strategických cyklostezek a děláme všechno pro to, abychom měli zaokruhovaný celý Zlínský kraj. Takže děkuji městu Rožnov, že ten příběh dopsalo a konečně máme propoj, bezpečný propoj mezi Moravskoslezským a Zlínským krajem.“
Nová asfaltová stezka navazuje na nedávno otevřenou cyklostezku obce Trojanovice. Celkově měří přes dva kilometry. Velká část vede po místní komunikaci Pod Pindulou, kde přibylo dopravní značení.
MARKÉTA BLINKOVÁ, místostarostka Rožnova pod Radhoštěm
„Jsem moc ráda za to, že je tady nový bezpečný prvek pro veřejnost a pro návštěvníky, protože opravdu komunikace I/58 je jedna z nejvíce frekventovaných a opravdu jezdit na kole tady i třeba s dětmi bylo velmi riskantní a bylo to kolizní. „
Rožnov nyní připravuje navazující druhou etapu projektu, která propojí ulice Pod Pindulou a Sladské. Trasa pak bude dále vedena jako cyklotrasa až k mostu na ulici Frenštátská.
MARKÉTA BLINKOVÁ, místostarostka Rožnova pod Radhoštěm
„ A potom máme velmi ambiciózní plán, a to je zavěšená cyklostezka až k Eroplánu. Bude to náročné po technické stránce a nezakrývám, že to bude i finančně velmi nákladné. Ale celá ta I/58 je komplikovaná komunikace a pokud dostaneme cyklisty bezpečně z ní i na tom dalším úseku, tak to bude jedině dobře.“
Původní podobu trasy museli projektanti kvůli majetkovým komplikacím změnit. Část stezky proto vede ve svahu podél silnice I/58 na velké opěrné stěně ze železobetonových profilů. Náklady na realizaci tím stouply na celkových pět milionů korun. Osmdesát procent uznatelných nákladů ale pokryla dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
