Knihovna ve Frenštátě ožila africkými rytmy. Lidé si vyzkoušeli hru na tradiční bubny djembe

Africké rytmy rozezněly prostory IdeaLabu frenštátské městské knihovny. Dvacítka lidí si tady vyzkoušela hru na tradiční bubny djembe. Dvouhodinový workshop pro ně uspořádali nadšenci ze skupiny Kubuku. Ti společným hraním udržují odkaz svého zesnulého zakladatele Pavla Kužele Kubeše.

Místo tichého listování v knihách hlasité bubnování. Frenštátský IdeaLab zaplnila skupina lidí, pro které byl tento večer vůbec prvním setkáním s africkým hudebním nástrojem djembe. Kurzem je provedli lektoři z uskupení Kubuku. Komunity, která funguje už patnáct let a schází se čistě z radosti ze společné hudby.

VLADIMÍR STEJSKAL, lektor hry na africké bubny
„Kubuku je vlastně zkratka. Znamená to Kuželův bubenický kurz. Kužel byl človíček, který tu skupinu jako takovou založil. Vytvořil si určitý styl práce… Bohužel před dvěma lety zemřel, byl nemocný, a my jsme se nějakým způsobem snažili pokračovat v tom jeho odkazu. A jsem rád, že se nám to daří držet.“

Na workshopu se účastníci naučili nejen základní techniky úderů, ale vyzkoušeli si i takzvanou hru na tělo. Cílem akce nebylo vychovat profesionály, ale ukázat sílu společného souznění.

VLADIMÍR STEJSKAL, lektor hry na africké bubny
„My nejsme žádní špičkoví multiinstrumentalisti, ale nás to prostě baví a my si to užíváme. To, že tvoříme spolu… a přesně toto bysme chtěli vlastně dneska trošku přenést tady do té skupiny. Aby si ochutnali tu atmosféru, jde hlavně o ten prožitek.“

Nástroje, na které se ve Frenštátě hrálo, pocházejí ze západní Afriky. Korpus je z jednoho kusu kmene stromu iroko potažený kozí kůží. Každá velikost vydává trochu jiný zvuk a dohromady tak tvoří košatou melodii. Přestože jde o africký nástroj, djembe skupiny Kubuku mají silnou lokální stopu.

VLADIMÍR STEJSKAL, lektor hry na africké bubny
„V Rožnově pod Radhoštěm je člověk, který si nechá z Afriky posílat materiály a pak tu finální podobu těm bubnům dává on. Ty jeho djembe jsou opravdu velmi kvalitní, je to nesrovnatelné s nějakým komerčním djembe. My máme ty bubny opravdu třeba patnáct let, někteří, a bez problémů fungují.“

Tradiční africké rytmy původně sloužily k oslavám svateb, sklizně nebo dospělosti. A kousek této živelné energie zažil také Frenštát. Na závěr si totiž všichni účastníci, za doprovodu lektorů s basovými bubny, společně zahráli jako jedna velká kapela.