Má Rožnov skutečně 750 let? Podle historiků ne

Rodačka z Rožnova Michaela Antonín Malaníková, odbornice na dějiny měst působící na Katedře historie v Olomouci. Foto: Veronika Kusá

Rožnov žije oslavami významného výročí 750 let od jeho založení. Vzniklo ale město skutečně už v roce 1267? I tato otázka padla na přednášce historičky a rodačky z Rožnova Michaely Antonín Malaníkové, která ve studovně městské knihovny vyprávěla o vzniku měst ve středověku.

Významnou úlohu při vzniku měst sehrála takzvaná středověká kolonizace, která od 11. do 14. století zasáhla Evropu a nevyhnula se ani českým zemím. Její podstatou byl příliv německy hovořících osob na naše území především z Bavorska, Saska, Rakouska či Slezska. Ti do země přicházeli na pozvání jako zdroj nových znalostí, vědomostí a pracovní síly.

,,Tito německy mluvící obyvatelé nechali v zemi nesmazatelné stopy. Ačkoli je písemných pramenů málo, zůstává historie často uložena ve jménech a názvech, které jsou pro historiky důležité,“ vysvětlila odbornice na dějiny měst působící na Katedře historie v Olomouci.

Města ve většině případů vznikala z obcí, které měly potenciál jako město obstát. Měly stabilní zemědělská zázemí, nacházely se vedle důležitých obchodních tras a nebo byly takzvanými lokátory označené jako vhodné. Města začala na našem území vznikat v polovině 13. století. Ačkoli by se zdálo, že prvním regionem, kde se objevují písemně první doložená města, jsou Čechy, není tomu tak. Ta nejstarší vznikala na území severní Moravy, kde primát drží Uničov s rokem založení 1223, dále pak Bruntál, Opava a Hlubčice. Tato města patřila ve středověku mezi významná centra především z důvodu nalezišť cenných kovů.

Kromě nalezišť drahých kovů sehrávaly důležitou roli při zakládání měst také obchodní trasy. Jednou z nejvýznamnějších, která spojovala oblast Středomoří s Pobaltím a směřovala přes Moravskou bránu, byla Jantarová stezka. Ta měla velký význam pro rozvoj regionů jako například Kelečska a potenciovala vznik lokalit městského typu v tomto regionu.

,,První zmínky a archeologické doklady, které jsou pro historiky nesmírně důležité, dokazují, že Kelč existovala už v polovině 13. století, přičemž už v roce 1270 se v pramenech o Kelči hovoří jako o městě,“ uvedla Malaníková.

Na kolonizaci Kelečska navázalo osidlování údolí Rožnovské Bečvy a hůře přístupné vsetínské Bečvy. Prameny dokládají existenci Krásna, které je zmíněno v roce 1299 a zhruba ve stejné době také Valašského Meziříří a o něco mladšího Vsetína. Zde fundátorskou akci organizoval církevní rod Templářů. Po zrušení řádu zůstala oblast Vsetínska pánům z Kravař, kteří si oblast pronajímali.

Do oblasti Rožnovska dospěla kolonizace s určitým zpožděním. Konkrétně na přelomu 13. a 14. století. A i zde je kolonizace regionu spojena s pány z Kravař. O Rožnově se ovšem traduje, že vznikl už v roce 1267, kdy bylo město údajně zmíněno v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z tohoto roku.

,,V závěti, jsou zmíněny lokality “Rosenowe” a “Grabowe”, přičemž právě Rosenowe bývá ztotožňováno s Rožnovem. Je ale velmi nepravděpodobné, že by se jednalo o Rožnov a to z mnoha důvodů. Nesedí jak geografický kontext popisu v textu listiny, tak popis neodpovídá ani směru a tempu kolonizace Pobečví. Nejpravděpodobněji se zmínka o Rosenowe vztahuje k dnešním Proskovicím, Staré Bělé nebo k nějaké dnes už zaniklé vsi. Sousední Grabowe je bezpochyby dnešní Hrabová,“ zpochybnila domněnku o stáří města historička.

Na základě kritické analýzy pramenů a zvážení časového průběhu kolonizace Pobečví se zdá jako nejpravděpodobnější spojit založení hradu Rožnova s Janem I. z Kravař a se založením tohoto hradu v polovině čtrnáctého století pak i vznik městečka Rožnovce. To je ovšem v pramenech poprvé výslovně zmíněno až v listině z roku 1411 vydané Lackem I. z Kravař, ve které uděluje lokalitám na Rožnovsku právo odúmrti.

Ačkoliv města ve středověku vznikala ve většině případů z obcí, byl Rožnovec založen rovnou jako město. To dokládá pravidelné uspořádání náměstí a také to, že rožnovští měšťané nebyli příliš dobře obdarováni polnostmi.

,,Pozemková dotace města Rožnovce byla na tu dobu malá, proto obyvatelé začali využívat pozemky v okolí. V návaznosti na to, že plužina Rožnova navazuje na plužiny okolních vsí,  se předpokládá, že obce Tylovice, Hážovice a Vigantice jsou starší než samo město. Toto se domníváme i u lokalit Zubří, Vidče a Střítež, “ doplnila Malaníková.

Pro všechny, kdo mají zájem o bližší informace o vzniku měst na Rožnovsku, doporučuje Michaela Antonín Malaníková publikaci Dalibora Janiše s názvem Hrad a město Rožnov v časech středověku. Na říjen je pak nachystaná beseda s historiky ve Valašském muzeu v přírodě, která bude otevřena všem, kteří mají zájem dozvědět se o historii města více.

Lidé z přednášky odešli obohaceni o informace, k nimž není pro laiky snadné se dostat.

,,Já jsem měl to podezření už dříve. Jednak proto, že se o historii zajímám a vím, kdy města vznikala, ale také se mi nezdálo, že by město Frenštát, které je přes kopec, bylo o tolik let mladší,“ vyjádřil se Lumír Hejný z Frenštátu pod Radhoštěm.

,,Pro mě bylo dost překvapivé, že je ta odchylka až tak výrazná. Historie je často nejistá a pár let by asi nehrálo roli, ale sto a více už je opravdu rozdíl. Proto mě i překvapuje, že se o tom zatím nikde moc nemluvilo. Rozhodně se těším na říjnovou přednášku,“ řekla rodačka z Rožnova Monika Děcká.

 

NAPIŠTE KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here