Muzeum otevřelo unikátní výstavu textilu

Expozici mapující tradiční odívání na Valašsku otevřelo v neděli 4. prosince za účasti ministra kultury Daniela Hermana Valašské muzeum v přírodě. Jedna z největších výstav v historii muzea a zároveň jedna z největších expozic textilu v republice představuje přes šest set textilních součástí.

Sbírka muzea ale obsahuje daleko větší množství exponátů, zhruba dvacet tisíc. „Všechny kusy jsou zdigitalizovány a odborníci i veřejnost si je mohou prohlédnout v online katalogu na internetu,“ přiblížil ředitel skanzenu Jindřich Ondruš s tím, že nejstarší kusy ve sbírce pocházejí z 18. století.

Návštěvníci si mohou na ploše přesahující šest set metrů čtverečních prohlédnout po dobu nejméně pěti let oděvy a krojové součásti reprezentujících různé podoby tradičního odívání na Valašsku, především pak oblasti Rožnovska.

Exponáty jsou jednotlivě instalovány ve vitrínách, ale také v dioramatech, jež zavedou do konkrétních životních situací a scén, které podstatně ovlivnily charakter užitého ošacení pro danou příležitost. Výstava provází životem lidí na Valašsku od narození až po smrt, návštěvníci vidí, jaký oděv či kroj nosily děti, mladí lidé, ženy při svatbě či starší lidé. Jsou zde také představeny různé podoby valašského kroje.

Závěrečná část stálé výstavy nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do studijního depozitáře, v němž je na vybraných sbírkových předmětech prezentována různorodost tradičního oděvu z Valašska.

Součástí expozice je i galanterní obchod s doplňky, jeho předlohou byl reálný obchod na rožnovském náměstí. Návštěvníci mohou také zhlédnout několik filmů, které ukazují, jak se správně obléká kroj, či obsahují záběry z Rožnova z roku 1925.

K nejvzácnějším kusům patří modře vyšívaný středový pás z takzvané úvodnice. Je to plachta sešitá z několika pruhů, ve středu má vyšívaný pás. Nevěsta ji dostávala od kmotry, nosila ji při výjimečných okamžicích, ženy se v nich nechávaly také pochovat.

„Pás se nám podařilo získat před deseti lety. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že je vyšívaný modrým hedvábím. Máme doloženo, že většina valašských úvodnic byla vyšívána modrým hedvábím, ale postupem času toto hedvábí barvu ztrácelo, takže většina úvodnic uchovaných nejen v našem muzeu, ale i ve sbírkách ostatních muzeí v republice, má tu výšivku slámově žlutou,“ řekla kurátorka textilních sbírek muzea Lenka Drápalová.

Oděv podle ní měnil v čase nejen svou podobu, ale také materiál, z nich byl šit.  „Zpočátku se používalo lněné plátno, sukno, ovčí kůže a kožešiny. Postupem času a díky průmyslovému rozvoji se objevily nové nebo dostupnější materiály, hedvábí, velký nástup zaznamenala bavlna a ve 20. století i syntetické materiály,“ popsala Lenka Drápalová.