Odkud pocházejí valašské rody? Z Rumunska, Maďarska i Polska

Kdo se chtěl dozvědět, odkud pocházejí valašské rody, tomu dala odpověď přednáška, která se konala ve čtvrtek 16. března v budově Sušáku. Zájem byl obrovský. Přišlo tolik lidí, že kapacita sálu nebyla dostačující.

Dvěma hodinami posluchače provedl biolog a genetický genealog Radim Vašut.

,,Největším překvapením pro mě bylo, jak moc jsou si různá příjmení na Rožnovsku geneticky podobná. To jsem nečekal, že by tolik různých rodů mohlo mít hlouběji v minulosti stejného předka,“ prozradil Radim Vašut.

Valašsko podle něj vzbuzuje pozornost nejen proto, že má mimořádnou přírodu, ale také kulturu. A právě otázka jejího původu přitahuje pozornost badatelů.

Rané osídlení Rožnovska bylo podle něj velmi řídké. Z prvních seznamů vyplývá, že v 17. století zde žilo přibližně 300 rodů, kdy například v roce 1656 bylo na Horní Bečvě jen 30 usedlostí.

„Je ovšem zajímavé, že už v prvních seznamech se příjmení opakovala. Různé zdroje pracují s tím, že Valaši údajně přišli v době kolonizace z Rumunska a místní obyvatelé přijali spolu se způsobem hospodaření také jejich kulturu. Novější poznatky poukazují spíš na místní moravský původ obyvatel valašských hor,“ přiblížil biolog, který v současné době působí jako odborný asistent na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Ať je hypotéza jakákoliv, nesmíme podle něj zapomínat, že naše národy jsou přirozenou směskou, přicházející v různých migračních vlnách a že je to především kultura, která nás definuje.

„A já jsem přesvědčen, že valašská kultura je natolik hrdá a sebevědomá, aby v kraji dokázala i přes vývoj společnosti přetrvat stovky dalších let,“ zdůraznil badatel.

Ke genetické genealogii, tedy k vztahům mezi rody a jejich genetickou příbuzností, jej před dvaceti lety dovedla touha odhalit kořeny Vašutů. Ta se postupně rozrostla a vygradovala do spolupráce na projektu Genetika a příjmení, jehož cílem je zkoumat vzdálenou příbuznost nositelů stejných, nebo velmi podobných, mužských příjmení české populace pomocí genetických metod.

Kromě genetických spojitostí, které mohou vést až k zakladatelům daných příjmení, vycházejí výsledné linie rodů také z dat objevených v matrikách, kronikách a gruntovních knihách, kde záznamy sahají až do 16. století.

Aktuálně má Radim Vašut sesbíraných přibližně 700 vzorků, které chce zpřesnit a rozšířit, aby mohl odhalit vztahy mezi zakladatelskými rody rožnovského Valašska a zodpovědět na otázku, kolik bylo skutečných výchozích rodů. Dále má v plánu srovnat podobnost vzorků s profily z Hané a Jižní Moravy. Největším snem je ovšem sepsat knihu, která by podala jedinečný a ucelený obraz o rodech na Valašsku.